Anvil of Time III - Renegade Wizards - Lucien Soulban

Když jsem začínal psát tuto recenzi, říkal jsem si, že by bylo namístě zjistit, kdo je vlastně autor, který se uvedl tak skvělým románem. Jak se mi často stává, místo do vyhledávače jsem jméno zadal přímo do místa pro adresu. No a seznámení s autorem Renegádů bylo opravdu velmi nečekaným překvapením. Stejně jako samotná kniha. Lucien Soulban (mimochodem jeho jméno je arabského původu a jeho význam je velmi zajímavý – navštivte www.luciensoulban.com) spolupraocval s hernímy studii, ke kterým chovám jistou úctu (Guardians of Order, White Wolf) a podílel se na vývoji řady skvělých her – Demon: the Fallen, Silver Age Sentinels, Orpheus, Hunter, Vampire: Dark Ages. Mimo jiné je autorem řady povídek vycházejících z RPG světů studií, pro která pracoval. V Dragonlance se objevil nejprve s knihou the Allien Sea (Champions 2) a dále povídkami v antologiích Dragons of Time a Search for Power. Renegade Wizards je jeho druhou knihou pro Dragonlance a zároveň poslední. Ve svém profilu na Facebooku napsal: „Renegade Wizards pro Dragonlance je moje poslední novela psaná na zakázku. Částečně mě znervozňuje, že za sebou zavírám tyto dveře, neboť jsou celkem pohodlné a vždy se za ně mohu vrátit, když budu potřebovat peníze a nebo úznání. A ačkoliv zkušenost to byla skvělá, stejně jako lidé, které jsem poznal jako přátele, mé štěstí se nachází jinde, než v objetí tohoto odvětví. Potřebuji psát o věcech, které mě zajímají a potřebuji opustit bezpečný přístav. Není to jenom o tom být publikován. Chci zabořit vesla do vln širšího oceánu.“ V tomto vlákně na fórech Dragonlance se loučí s fanoušky tohoto světa, jehož byl dlouholetým čtenářem a hráčem. Myslím si, že právě to, že Dragonlance hrál a zná ho nejen ze strany rozvahy svého účtu se poveldo vepsat i do samotné knihy. A je velká škoda, že se k tomu asi již nikdy nevrátí.
Abych řekl pravdu, poslední dobou po řadě zklamání (Elven Exiles, Lost Chronicles, Rise of Solamnia) přistupuji k Dragonlance s určitým despektem. Podíváte-li se ale na autory zjistíte, že se jedná o staré hradovníky – Weiss s Hickmanem, Niles, Thomson a Cook, kteří jsou možná vyšeptaní a nebo přežití. Přeci jenom požadavek čtenáře i literatura samotná prošla od osmdesátých let minulého století určitým vývojem, který se jim možná nepodařilo zachytit. Ano, onen Nový svět po událostech Války duší není to Dragonlance, co znám. Na druhou stranu objevují se autoři, kteří Dragonlance oživili – tím myslím především Chrise Piersona. Sága rozdorbená mezi autory trpí tím, co umějí autoři. Wizardi se teď snaží maskovat nové autory pod zavedenými jmény. Vzpomeňme na Salvatorovu Válku pavoučí královny a v současnosti na Kovadlinu času prezentovanou Tracy Hickmanem, nebo Greenwoodovu Hlubinu.
Právě do Kovadliny času patří kniha Renegade Wizards, která je třetím svazkem série. Hlavním motivem série je osoba Cestovatela, která za pomoci Tassova žezla, či Par-Salianova kouzla, prochází časem. Zaměřuje se na slavné události, které nejsou tak úplně vyjasněny, nebo kde se část historie ztrácí pod nánosem legend. Par-Salian a Ladonna - který čtenář Dragonlance by neznal staré čaroděje, kteří pošlou Karamona časem? Kdysi ale byli mladými mágy, kteří teprve získávali místo ve svých řádech a před které byl postaven úkol najít, infiltrovat a na konec i zneškodnit nebezpečnou skupinu renegádů. Par-Salian a Ladonna jsou historii známí, ale co třetí z čarodějů, Tythonnie z rudých plášťů? Proč o ní historie nemluví? Vždyť i ona musela patřit ke schopným řádovým novicům, když se dostala do tak dobré společnosti a byla vybrána na tak náročný úkol. Právě její osoba zajímá Cestovatele nejvíce. Vracíme se tedy do období asi dvacet až třicet let před Válkou kopí. Pro čtenáře se jedná o zajímavé období a právě díky Soulbanově práci s textem a dějem jsme vtaženi rychle do děje, neboť na řádách knihy Krynn ožívá. Smysl pro detail, který ale není nudným opisem, a který čtenáři nenásilě vykresluje scény z každodeního života v té nelehké době je něco, co třeba chybí jiným současným knihám stále dlícím v epické minulosti Dragonlance a jsou tak hůře stravitelné. Kromě toho kniha perfektně představuje přítup k magii, která je světu Dragonlance vlastní, ale zároveň se zaměřuje na divokou magii nespoutanou měsíci. Zároveň se v knize najde hráč Dragonlance,ať už d20, nebo AdnD, neboť v knihách je nádherně předvedené, jak magie vtěcho systémech funguje. Přesto je to ale v duchu příběhu a ne pravidel. Nejzajímavější je ovšem zcela netradiční hlavní hrdinka Tythonnia. Musím říct že v naší konzervativní spoelčnost ne každý zkousne, že není heterosexuálního zaměření a rozumí si s Vagry, což je (tuším autorem zcela vymyšlená) krynnská obdoba kočovných cikánů.
Knížka je to skvělá, a i když má chvilkami trochu slabší spád a některé detaily (např. plemena koní) lezou na nervy, nemá aspoň logické díry a nesnaží se nám vnutit, která strana je správná. Někomu se některá dilemata hrdinky mohou zdát příliš povrchní či prvoplánová, pak je ale třeba se říci, že nečtete horor nebo psychologický román a ani červenou knihovnu. Samozřejmě samotný děj je předvídatelný, ovšem ten tvoří jen kulisu pro samotnou hlavní postavu a především pro fantastický svět Krynnu.

Doporučuji!