Druhá generace

Tato kniha má být pomyslným můstkem mezi Válkou kopí a Draky letního žáru.
Napsal Malfin
Popravdě hned na začátek musím říci, že mě trochu zklamalo zjištění, že je kniha povídková. Nemám je příliš v oblibě. Raději mám „hutnější“ děj, abych tak řekl. Nicméně jsem rád, že ji fantomáci vydali. Podle mého názoru se kniha nenechá obálkou zahambit před ostatními tituly tohoto zvučného jména Dragonlance. Je to však otázkou vkusu a osobního pohledu.
Nechci zde rozebírat každou z pěti povídek a polemizovat nad jejich hlubokomyslným významem v dějinách Ansalonu. To ať posoudí jiní. A pokud jsou shledány hodnými nechť jsou zapsány Astinem v knihovně velkého a vznešeného města Palantasu.
Druhá generace obsahuje celkem pět povídek. První se jmenuje Kitiařin syn. A jak už napovídá název, pojednává o synu Kitiary a Sturma Ostromeče. Kdo četl Předehry, zřejmě ví, jak se mohlo něco takového, jako narození syna těmto dvěma hrdinům, stát. Inu osud si s námi občas zahrává a s hrdiny DL obzvláště. Nicméně tato povídka, či lépe asi řečeno novela, nám osvětluje kdo vlastně Ocel Ostromeč je. A celé toto dílko je psáno v duchu „Jak Ocel Ostromeč k rytířským ostruhám přišel, aneb tentokrát ani Tanis nic nezmohl“. Právě zde se dozvíme, jak Ocel získal svůj (tedy vlastně otcův) meč a také vzácný šperk, který nosí na krku, ač by ho měl popálit. Sám jsem si tuto povídku náramně užíval a opět jsem cítil, že jsem vtažen do centra dění. Že jsem součástí velkého množství písku v přesýpacích hodinách Krynnu.
Druhá v pořadí je povídka Dědictví. Nutno říci, že tady a ještě v dalších dvou povídkách jsem byl malinko zklamán. Tyto povídky už u nás vydány byly (ač je to nedostatkové zboží a někteří by za něj platili vzácným řásníkovým dřevem). Dědictví je příběhem o Palinově zkoušce ve Věži Vysoké magie Žďárské cesty. Inu přece jen je to synovec Raistlina, a proto musí být pod dohledem Konkláve. Všeobecně se dá očekávat, že stejně jako kdysi Raistlinovi, by mohl někdo při zkoušce pomoci i Palinovi. Navíc Palinův otec Karamon zrovna nevidí rád cestu, jíž si Palin zvolil za životní cíl a se slovy, „On z toho vyroste“, doufá, že Palin ze studia magie opravdu vyroste. Proto se zde zabijí dva drakoniáni jednou ranou meče (bez případného zanechání meče v těle zkamenuvších neřádů) a Konkláve na nic netušícího Palina i Karamona nachystá léčku. Palin zkoušku samozřejmě složí, získá strýcovu hůl a ještě si s ním promluví. Byl to však jen klam čarodějů nebo Palin s Raistlinem opravdu mluvil?
Chcete se vsadit? Takto je nazvána další povídka, která volně navazuje na předchozí. Školním povinnostem ve věži bylo učiněno zadost a Karamonovi synové se vydávají za svým prvním dobrodružstvím. Děj je svižný a hned po několika stránkách se tři bratříčci probudí s velkou kocovinou do krásného rána na širém moři. Samozřejmě nejsou na své starosti a problémy sami. Posádku dále tvoří trpaslík Dougan Kladivo (všichni asi víme co je zač tento malý pán s dlouhým vousem) a gnómové, kteří kormidlují loď vlastní výroby, která však dozajista ještě čeká na schválení Komisí v hoře Stačilo. Dougan se rozhodl polapit Šedokam a naši mladí, odvážní bratříčci mu v tom mají být nápomocni. Přistání (či ztroskotání?) hrdiny zavede na temný hrad, který obývá odporný černokněžník, který zotročil místní obyvatele a využívá moc Šedokamu ve svůj vlastní prospěch. Nebo to je vlastně jinak? No každopádně se budete bavit.
Raistlinova dcera. A že se nám to s těmi dětmi roztrhl pytel. Mišakal asi požehnala všem hrdinům, kteří ji pomohli navrátit se na Krynn (i když v tomto případě to bylo krapet dříve). Tentokrát se tedy přeneseme zhruba na konec knihy Procitnutí mága. Raistlin složil svou zkoušku a zničen na těle i na duchu je doprovázen Karamonem domů. Les obklopující Věž magie má však skryté ještě jedno překvapení. Každé správné dobrodružství začíná v hospodě. A tady nám začne rvačkou. Spanilá, tajemná paní je zachráněna oběma bratry. Dojde však k nečekanému zvratu a situace je vyřešena až v zimou obklopené jeskyni, poté co Karamon odejde hledat světýlko v hlubokém lese. Výsledkem je spící a ještě více unavený Raistlin a do zimy odcházející paní, která má brzy porodit dítě.
Oběť. Tak to zdá se nejlepší nakonec. Aspoň pro mě tedy. Tato novela pojednává o Gilovi, synovi Tanise a Laurany. Rodiče po válce kopí nemají příliš času na odpočinek a snaží se vyjednat mírové smlouvy mezi oběma národy elfů a ostatními obyvateli Krynnu. Na často nemocného Gila jim příliš času nezbývá. Ovšem v politice Sylvanestu i Qualinestu má Gil brzy sehrát svou velice důležitou roli. Ne všem je totiž po chuti chystající se mír elfských národů, který má být zpečetěn narozením dítěte Alhany a Portia. Tanis brzy pozná, že udělal chybu, když syna stranil životu a vysoké politice elfů. Gil, jako rebelující syn, chce udělit otci lekci a dokázat mu, že je hoden úcty. Upadá však do léčky, za kterou musí zaplatit. Stává se Mluvčím Sluncí, avšak bude sehrávat pouze roli loutky?
Celkově mě Druhá generace zaujala. První malé zklamání bylo brzy nahrazeno nadšením. Zejména první a poslední povídky jsou podle mého názoru úžasné. Může to být tím, že ještě nebyly u nás publikovány. Každý fanoušek DL této knize vyhradí ve své knihovničce místo. Nutno také podotknout, že i povídky, již u nás jednou vydané, mají buď nový překlad nebo překlad zásadně přepracovaný (díky Ti Dalcore ). Ještě bych chtěl zmínit, že jsem se nesnažil rozebrat dopodrobna děj, nešlo mi o to, abych vyzradil vše co kniha skrývá, ale abych jen malinko přiblížil to, co se za obálkou skrývá.
A teď mne omluvte, čekají mě Draci padlého slunce…
Napsal Malfin 27.12.2007
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 2 příspěvky.
ČAS 0.14005303382874 secREMOTE_IP: 18.117.196.184