Druhá generace

Může syn překonat stín svého otce? Musí platit za jeho chyby nebo hříchy? A dá se tohle vůbec řešit ve fantasy literatuře, aniž by pak kniha ztratila na čtivosti?
Napsal Thracus
Může syn překonat stín svého otce? Musí platit za jeho chyby nebo hříchy? A dá se tohle vůbec řešit ve fantasy literatuře, aniž by pak kniha ztratila na čtivosti?
Nebudu vůbec nalhávat, že jsem měl trochu strach. Přeci jen Tanis, Karamon nebo Raistlin jsou legendy. Není jednoduché být hrdinnější než Sturm a zatrpklejší než Tanis. Tedy pokud nemá mít kniha takový ten vyčpělý zápach typu tohle už tu bylo. Ale byl jsem docela překvapen.
Celá kniha se sestává z několika povídek, přesněji z pěti, ve kterých se postupně objeví děti většiny hrdinů Kopí. Kitařin syn Ocel, tři Karamonovi potomci Palin, Tanis a Sturm, dcera Raistlina a Gilthas, syn Tanise. Některé z nich potkáme i v dalších knihách, jiné k mému úžasu umřou někde mezi Druhou generací a Draky padlého slunce. Což mně trochu naštvalo, akorát jsem se odborného poradce zapomněl zeptat, jestli je to chybou v tiskovém plánu Fantom printu nebo záměr anglických autorů, aby bylo o čem psát i do budoucna. (Pozn. odborného poradce: viz děj knihy Draci letního žáru)
Celkově si myslím, že knížka je opravdu dobrá. Skoro bych řekl, že v některých pasážích se mi líbila nejvíc ze všech Dragonlance knih. Všechny povídky jsou tak akorát akční i vtipné, dá se v nich najít i myšlenka, což u fantasy hodně oceňuji. Ale konec emočních výlevů okolo knihy a pojďme se podívat na knihu samotnou.
Všech pět povídek je dobrých, ale kdybych měl vybrat tři nejlepší, volil bych asi takhle:
Chcete se vsadit? – místo třetí
Gnómská plachtová loď, kde plachta kromě toho, že pohání vedlejší plachty, zásobuje posádku nekonečným přídělem čerstvých ryb. Loď, která nemá žádnou záď, ale dvě přídě, to jsou myšlenky hodné pouze a jedině gnómských inženýrů. Když do toho zamontujeme ještě Palina, který má pocit, že ho ani otec ani bratři neberou dostatečně vážně, Sturma a Tanise, kteří se rozhodli, že získají ostruhy Solamnijských rytířů a navíc podivného trpaslíka, který se vydal najít legendami opředený Šerokam.
Trpaslík postupně bratry vyhecuje k šílené sázce (přepít ho trpasličí pálenkou), sváže a unese, obere a všechny věci, které prohraje a nakonec je málem nechá na pospas houfu chtivých žen ve věži a to s jediným cílem. Jako úplný vrchol šílenství se pak může zdát sázka mezi trpaslíkem a drahokamem o svobodu kamene i sourozenců, která spočívá v tom, jestli Palin zvládne vyhodit kladivo tak vysoko, aby nespadlo.
Vše směřuje ke konečnému rozuzlení, které sice napůl očekáváte, ale zároveň si říkáte, že je natolik průhledný, aby ho Tracy s Margaret použili. Ale je to tak. Šedokam se dostává zpátky do rukou svého právoplatného držitele, trpasličího boha Reoxe. Ale ne nadlouho, chcete se vsadit?

Raistlinova dcera – místo druhé
Už jenom představa, že by kdy měl Raistlin měl potomka (zkuste si ho představit při plození toho potomka), je pro mě docela srandovní. Ale na druhou stranu docela hrůzu nahánějící. Raistlin vždycky patřil k mým favoritům, spolu s Tanisem, ale když pak čtete o něm a o Propasti říkáte si skoro ještě že tak.
Na druhou stranu jde přece jen o legendu a legendy jsou od toho, aby zveličovaly. Takže pověst o podivné ženě, která chodila nocí až jednou narazila v hostinci na Karamona a Raistlina, o zběsilém úprku Raistlina do noci i o podivném světle, které musel Karamon chytat celou noc, je báchorka hodná opravdu večerních ohňů v krbu Karamonova hostince.
Řekněte sami, jak by asi mohla vypadat dcera, když se z otce stane mág, který se nebojí vyzvat na souboj ani samotnou Královnu temnot, a matka používá magii asi tak samozřejmě, jako vy nebo já dýcháme. Nevím, jestli se s touto postavou setkáme ještě v nějakých dalších knížkách nebo je to jen fabulace, ale jestli je to jen fabulace tak díky za ní.
Oběť - místo první
Jak už jsem psal z původních Kronik jsem vždycky strašně fandil Tanisovi (dokud jsem ho neuviděl ve filmu). Tak nějak pubertálně jsem úplně chápal jeho ublíženost a plně jsem se ztotožňoval s křivdami, které mu proradní elfové uštědřili. Teď o pár let později jsem se musel smát nad Tanisem dospělcem, Tanisem tátou, který svoje dítě miluje tak moc, že kolem něj postaví neprodyšnou klec ze zlata, která sice vypadá krásně a bezpečně, ale syna bohužel škrtí a omezuje.
Gilthas tak využije úplně nevinou pozvánku od senátora Rashase na elfí oslavu. Bohužel vůbec netuší, že za pozváním stojí komplot, který bude dva elfy stát vyhnání z domoviny a jemu úplně změní život.
Snaha spojit obě království v jedno, snaha vyjednat spojenectví s ostatními národy Krynnu nepadla na úrodnou půdu. V reálu vyprovokovala jediné spojenectví mezi Silvaneskými a Qualineskými. Spojení, které má Alanu Hvězdbrízu a Porthia zbavit jejich míst v elfí společnosti a hlavně zabránit tomu, aby se jejich dítě narodilo na elfí půdě. Pak by se totiž stalo právoplatným vládce obou říší.
Elfí intriky, vydírání, ale nakonec i oběť, kterou musí položit i ti, kteří vlastně za nic nemohou.

A celkové hodnocení? No nevím, kolik kopí je maximum, ale já bych pro tuhle chvilku hlasoval tak čtyřmi kopí z pěti.
Napsal Thracus 08.02.2009
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 2 příspěvky.
ČAS neregistrovaní : 0.0020201206207275 sec;
Nenalezeny žádné záznamy.
1 až 20 z 43 >
Podobné články
ČAS 0.1216402053833 secREMOTE_IP: 54.161.22.187