Hrdinové 3 - Lasičkovo štěstí

Jako správný fantasy a Dragonlance fanoušek obzvláště jsem hned jak to bylo možné naklusal do firemní prodejny Matrixu v Ostravě, abych si koupil další díl DL: Lasičkovo štěstí. Na pultě mě upoutala také čerstvá (a skoro ještě teplá) Domovina. Prý jsem byl první historický kupující :) což se mi podařilo i při koupi Draků letního žáru. Dost ale o nesmyslech a vraťme se ke knize. Ještě bych podotkl, že jsem si jako první z dvojice zakoupených knížek na čtení vybral právě Lasičkovo štěstí, která je třetí knihou trilogie Hrdinové.Lasička je nejmladší ze tří bratrů obývající ještě s otcem, Solamnijským rytířem, tvrz na kraji světa. O matce není ani zmínka a snad proto tři kluci vyrůstali jako samorosti a nikdy nevynechají možnost ukázat tomu dalšímu svou pěst hezky zblízka nebo si vylít zlost na svém učiteli a to za pomoci fosforu, nebo jiných hořlavin. Teda hlavně oba bratři Galen zvaný Lasička a dědic Alfrik. Prostřední bratr Brithelm se oddává spíše spirituálnějšímu způsobu života.Kniha začíná návštěvou sira Bayarda ve staré tvrzi obklopené stále se rozrůstající bažinou. Alfrik ve svém již pokročilém věku (něco okolo 20) se má stát panošem sira Bayarda, který tímto činem dává pomocnou ruku příteli z mládí. Co čert ale nechtěl, během noční hostiny je ze zamčeného pokoje ukradena sirova zbroj. Oba svárliví bratři, tedy Galen i Alfrik, jsou nalezeni potlučení v komnatě u prázdné skříně, ve které byla zbroj uložena. Samozřejmě náš "hrdina" Lasička v tom má prsty. Nechal se uplatit mužem, který zbroj ukradl, a kterého si sám pro sebe Lasička nazval Škorpión (není asi nutné příliš dopodrobna vysvětlovat proč).Nebudu příliš rozpitvávat příběh, ale jen naznačím, že tenhle Škorpionův manévr je jen pokus o zdržení Sira Bayarda. Ten se vydává na cestu za vítězstvím v turnaji. Hlavní cenou je samozřejmě princezna a půl království...no není to zas takové klišé, ale jedna spanilá dáma i tvrz a velké jmění v příběhu roli hrají.Nakonec si Bayard vybere za panoše Lasičku a vydává se srazit z koně na kolbišti turnaje ostatní rytíře. Je totiž předurčen věštbou, že tento turnaj vyhraje. Cestou se samozřejmě snaží Lasička seč může o to, aby zůstal na živu a při tom využívá velkou škálu útěků a skrýší. Ano, Lasička kdykoli jde do tuhého bere nohy na ramena a zalézá pod nejbližší placatý kámen. Alfrikovi se to samozřejmě nelíbí, že mu Lasička (byť nechtěně) přebral panošství, na které měl nárok už před více lety než je mu milé a vydává se za naší dvojicí.Do toho všeho se ještě zapletou kentauři, prostřední bratr Brithelm, také spousta rytířů a nakonec jeden kletbou pronásledovaný syn rytíře, který si myslí že mu bylo ukřivděno. Ano, správně tohle je právě onen Škorpion. Děj má spád a do Lasičky se musíte zamilovat, i když jsem i po dočtení stále uvažoval, kdo vlastně je tady ten Hrdina z názvu trilogie. V Legendě o Humovi jsem tento problém neměl. Člověk se někdy i pěkně zasměje. Všichni bratři bratrskou láskou přímo oplývají a většinou se nevítají ničím méně vášnivým než škrcením, dýkou na krku, či láskyplnou ránou do nosu.Zpočátku jsem si nemohl zvyknout na ich formu, ve které je kniha psaná. Po dočtení bych si ale vlastně nedokázal představit, že by to bylo jinak. Nebudu se zabývat výběrem obálky, protože toto vydavatel neovlivní a myslím si, že je docela zdařilá. Knihu jednoznačně doporučuji ke čtení. Je to netradiční DL, které nesmí chybět ve sbírce. Člověk se u ní pobaví a Lasičku si zamiluje. Nejdříve jsem opravdu nevěděl, jestli ho mám mít rád nebo nenávidět. Lasička není statický hrdina, je na něm vidět vývoj od proradného a ničemného zbabělce k....no však poznáte k čemu.