Elven Exiles II.:Alliances

Autoři: Paul B. Thompson & Tonya C. Cook
recenzi napsal: Dalcor
Napsal Dalcor
Jestliže jsem o prvním díle série Elven Exiles Sanctuary napsal, že jsou v něm logické chyby, tak o tomhle musím napsat, že nejen že kniha v tomto trendu pokračuje, ale ještě se přidává opravdu špatný děj. A nepomůže mu ani oživení postav z minulosti Dragonlance.
Všechny cesty vedou do Inath Wakenti Kniha tentokrát sleduje dvě hlavní dějové linie, na které navazuje několik vedlejších. Sledujeme cestu utečenců s Khurinostu do Inath-Wakenti, jejich potencionálního nového domova, kteří jsou následováni khurskými nomády, jejichž fanatická vůdkyně tlačí do vyhlazení celé elfí rasy. Tato linie je hodně přitažená za vlasy. Zde také vzniká první z mnoha „překvapivých“ aliancí. Zcela zbytečné, nebo spíše účelové, se zatím zdá nakažení Gilthase souchotinami a pravděpodobná smrt některých postav.
Druhé hlavní linie se drží konfrontace nového maskovaného vůdce Kaganestských elfů, Orexa, s dalšími vůdci – Kerian a Alhanou. Od začátku všichní víme, že za Orexem se skrývá strašlivě popálený a znetvořený Porthios, který byl v románu Puppet King zasažen dračím plamenem. Zajímavé je, že Porthios je 40 let stále stejný a ač jeho trauma je popsáno více než dobře, zdá se mi vývoj jeho postavy nepříliš uvěřitelný. Kerian, který byla nějakým zásadním způsobem přesunuta z Khuru do Jezera smrti v Qualinestu, se s ním brzy střetává. A pokračuje opět trend nasazený v Sanctuary, kde Kerian, v jiných knihách popsaná jako výborný vůdce, je zde spíše za šmudlu. Třetí partou do hry jsou temní elfové pod vedením Alhany a Samara. Alhana stále pátrá po Porthiovi a pomalu zjišťuje, že by jím mohl být Orexas. K této alianci se přidá ještě duchovní vůdce v podobě nejmenovaného boha, kterým by mohl (ale nemusel) být Zivilyn. Při útěku před armádami goblinů se i tato skupinka rozhodne zamířit do Inath Wakenti
Kromě samotných slabých zápletek, nelogičnosti jednání i pozměněné charakteristice některých hrdinů, stejně jako špatně provedené tahání starých charakterů na světlo se mi nelíbí ani styl psaní dvojice autorů, kteří v nás nějak nevzbuzují emoce.
Nezbývá než doufat, že nakonec zjistíme, proč ti elfové do Inath Wakenti jdou a co tam najdou. Proto nezbývá, než si počkat na konec trilogie a my se konečně dozvíme, co bude s elfy po Válce duší.
- dialogy
- zápletky
- práce s postavami
- logika
+ Orexas/Porthios
+ kontinuita ságy
Pokud bych měl dávat body na stupnici od jedné do deseti, tak 4/10. 5/10 pro ty, co si oblíbili Gilthase, Kerian, jako i pokračování celé ságy elfích národů, započtených v osmdesátých letech trilogií Elven Nations, které z celého Dragonlacne působí nejuceleněji a bez větších dějotvorných chyb.
Napsal Dalcor 24.04.2007
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 3 příspěvky.
ČAS 0.13864493370056 secREMOTE_IP: 3.235.145.252