Tak musím říct, že Renegade Wizards docela zabodovali a příjemně mě překvapili.
Román sám o sobě patří k tomu lepšímu, co jsem zatím v DL četl. Mrzí mě u něj snad jen jediná věc: hodně uspěchaný závěr, kdy se v poslední čtvrtině knihy valí události až moc z kopce. Ale i tak představuje zbytek pěkné čtení a řekl bych, že se Soulban navíc poctivě snažil, aby vše zasadil do mozaiky už dřív napsaných děl. Což je příjemné plus, neboť leckdy se stávalo, že jeden román DL tvrdil to a druhý popisoval stejnou událost zase trochu jinak...
Nicméně, Renegade Wizards mají ještě jedno výrazné pozitivum: přináší hlubší pohled na magii na Krynnu. Troufnu si říct, že Soulban v tomhle ohledu zdárně supluje herní příručky. Zamyšlení nad smyslem Zkoušky, ceně a významu skládaných obětí, role řádů Vysoké magie, hledání nové cesty jak skloubit magii a prostý život, rozdílné pohledy renegátů a čarodějů Vysoké magie... to všechno je pro mě jako hráče kouzelníka v Dalcorlance nadmíru inspirativní. Už jen právě pro podobná zamyšlení a úvahy stojí Renegade Wizards za přečtění.