Recenze filmu Dragons of Autumn Twilight

Animované Dragonlance dobrodružství si zasloužilo určitě daleko větší rozpočet. Ale koukat se na něj dá.
Napsal Dalcor
Po dlouhé době jsem měl konečně možnost vidět DVD film Dragonlance: Dragons of Autumn Twilight.
První a nejmarkantnější problém je určit, kdo je cílovou skupinou filmu. Je určen dětem, jako dodatek nedávno vycházejících dětských Kronik? A nebo je určen dospělým a dospívajícím? Vzhledem k množství poměrně brutálního násilí a některým „dospěláckým“ scénám by člověk řekl, že dospělým, ale naivita a animace ho odkazuje mezi dětské filmy.
Animace je zastaralá a dětinská, 3D efekty (drakoniáni a draci) jsou opravdu nevkusné. Z celého filmu je tak především vidět nedostatek peněz. Technická stránka věci film odsunuje na zapadlé místečko amerických videopůjčoven, jinam ho ovšem dostává název a příběh. Asi žádný fanoušek Dragonalcne si nenechá film ujít a stejně tak si řada fanoušků DVD koupí. Takže když nemáme peníze na animaci, udělejme alespoň kvalitní příběh odpovídající knihám.
A tady nastává další problém. Ne, že bych nadával jako Tolkienové na vypuštění Toma Bombadila. Naopak zkrácení se, až na konec filmu, docela povedlo. Jenže Dragonlance je poplatné době svého vzniku a hlavně pak odráží postoje a myšlenky svého hlavního designéra Tracyho Hickmana. A jak jsem se již několikrát zmiňoval, Tracy je kněz a víra a morálka je pro něj nesmírně důležitá. Titulní postavou je nevěřící Tomáš, tedy Tanis, který neustále pochybuje a pochybuje. Musím říct, že někdy jsou jeho hnutí mysli ve smyslu „nevěřím - hledám“ až moc násilně protlačovaná. Celá původní knižní trilogie Kronik je o hledání víry, jenže tyto záměry se autoři snažili čtenářům předat nenásilně, zatímco ve filmu si na to vzali okovanou palici. Oproti Tanisovi jsou ostatní postavy ploché a jsou velmi upozaděné, ať už škrty v příběhu nebo scénáristickou neschopností.
Příběh samozřejmě vychází z Kronik. Skupinka přátel se po pěti letech, kdy pátrali po starých bozích, schází v malém městečku, kde dlouho žili a kde mají své domovy. Jsou však překvapeni neočekávanou přítomností goblinů. Říká se, že se blíží válka a vrátili se i draci. Skupinka je podivným starcem, který si ani nepamatuje své jméno, zatažena do vzniklého konfliktu. Žena z planin ozbrojená křišťálovou holí s léčivou mocí totiž přinesla do světa novou naději proti válečnému konfliktu – léčivou magii a bohy Světla. K tomu, aby se mohli bohové vrátit, potřebují ale služebníky, kteří v ně věří a jsou pokorní. A pak jsou tu Disky Mišakal. Prastaré texty představující učení bohů Světla. Družinka se vydává hledat tento artefakt do zbořeného města Xak Sarothu. Pomineme-li tedy některé pochybné animace (šilhající Lesapán porostlý břečťanem), pak je třeba ještě probrat škrty. Těm se nevyhnuli hlavně vedlejší a částečně nedůležité příběhové linie, jako je bílý jelen, Berem Věčný muž, Sla-Mori a vlastně klíčový souboj s Khisanth v ulicích Xak Sarothu. Řada scén byla zuřivě přepsána a urychlena. Z filmu se tak vytrácí určité zoufalství, které je v knihách cítit před nálezem Disků. Nejhůře ale dopadl konec – na jednu stranu nabízí možnosti pokračování, na druhé straně zase spousta zápletek prolínající se trilogiemi chybí – ať už je to Drakobij, který dostane Tanis od Kith-Kanana nebo účast Berema, který je v knize hlavním důvodem, proč se Takhisis odvrátí od Verminaarda. Zatímco se celý film chová víceméně logicky, pak po shlédnutí posledních asi deseti minut nezbývá, než si zoufat nad totální idiocií družinky nebo scénáristy.
Asi nejlepší scénou je samotný boj Verminaarda s družinkou, který je ovšem totálně pokažen přítomností Paladina. Zatímco Paladin je v knize jmenovitě představen až na konci trilogie, ve filmu je to on, kdo porazí Takhisis a v pravý okamžik zachrání družinku, kterou Verminaard naštípal na malé kousky. V knize se ukázalo sobectví Takhisis a hlavně pak klasické: „Zlo se obrátí samo proti sobě“. Každopádně Verminaardův boj se skupinkou vypadá přesně tak, jak si představuji fungování kleriků v Dragonlance a užívání magických předmětů. Co se týče hlasů, nedokážu posoudit, zda se hodí a zda ne. Zklamáním pro mě bylo hlasové obsazení Tasse a Sturma. Naopak přesně, jak jsem očekáva,l byl výborný Keifer Sutherland jako Raistlin. Snad jediné plus pro mě byla sice evidentně levná, ale přesto moc hezká, hudba. Jelikož se soundtrack dá koupit, nebudu váhat a vrhnu se po něm.
A závěrem? Hezky zfilmované dobrodružství s klasickou atmosférou ADnD, které hyzdí zastaralá animace a příliš násilně vpravený morální rozměr. Pro fanoušky Dragonlance bych dal 6 z 10, u ostatních tak 3/10.
Napsal Dalcor 28.04.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 23 příspěvků.
ČAS neregistrovaní : 0.0041899681091309 sec;
Nenalezeny žádné záznamy.
1 až 20 z 44 >
Podobné články
ČAS 0.098839998245239 secREMOTE_IP: 54.224.78.106