Dalcor: Dragonlance a já

Osobní zpověď našeho experta na svět Dračího kopí.
Napsal Dalcor
K Dragonlance jsem se dostal tuším v roce 96. Právě jsem ukončil střední školu a měl jsem spoustu času na blbosti. V té době jsem měl přečtený tak akorát Amber a Tolkiena. Hráli jsme ve čtyřech Heroes II u Pentia 100 a po jedné lahvince vínečka byli jak děla. No a mě Amber, Tolkien, 3DO a Sapkowski pomalu směrovali od války a Karla Maye k fantasy. Začal jsem kupovat vycházející časopis Nemesis, kde mé zraky padly na jakousi hru zvanou Dračí doupě. No a z kamaráda vypadlo že ji má doma. Slovo dalo slovo, já nahlédl do pravidel a druhý den si jel pro svoje. Jenže i po totální konverzi a tříměsíčním zkoušení mě na DrD pořád něco vadilo, byl čas rozhlédnout se jinde. Navštívil jsem tehdy snad jedinou specializovanou prodejnu Warlord, kde mezi záplavou settingů TSR ležela (nebo stála) modrá krabička s obrázkem dobrodruhů, kteří zvou dalšího ke svému ohni. Tales of the Lance byla moje /a kdyby někdo nabízel ještě jednu tak koupím/, dokoupil jsem zbytek Core Rules a začal mástrovat i hrát. Vzniklo mé alter-ego Dalcor Mar-Seman a začala má vášeň k Dragonlance a fantasy vůbec. Dal jsem se do shánění dalších a dalších materiálů a má sbírka se neustále rozrůstá. Nyní mám doma všechny české knihy, některé i dvakrát, tři Campaign Settingy, pár dobrodružství a sourcebooků a také celou řadu knih v angličtině včetně sběratelských Annotated Chronicles a Legends. Klenotem ve sbírce, kromě Tales of the Lance, jsou dvě knihy z dlouhodobě zcela vyprodané Elven Nations Trilogy (letos re-edice). Tak jak se rozšiřovala má sbírka, čím dál tím víc jsem začal propadávat kouzlu světa Krynn.
Nápad stvořit stránku o Dragonlance mě napadl tak tři roky nazpátek, kdy se médium internet poprvé dostalo ke mě domů a já začal spolupráci s mým dobrým kamarádem Annunem a jeho Hospodou u Starého elfa (www.annun.sk). No a v časopisu RAMAX se objevilo několik článků o Dragonlance, edici pak dotiskl po ukončení činnosti RAMAXu časopis Pevnost. To už jsem ale s autorem, Martinem Fajkusem spolupracoval jako "odborný poradce". V té době bylo ještě stále Dragonlance, jako herní svět, mrtvé. Jen lidi z Dragonlance.Com a Dragonlance Nexus stále chránili skomírající plamínek světa, který vývojáři TSR a poté Wizards of the Coast zabili špatně navrženými produkty. Existovala jen průměrná knižní sága, dokonce ani tvůrci Dragonlance pro majitele práv nepracovali.
Jenže pak přišel nápad s D20 a Dragonlance bylo oživeno. Margaret a Tracy spolu s nejoddanějšími fanoušky vykoupily licenci na herní pravidla a ač nevydali Campaign Setting, přidali již celou řadu doplňků. Dragonlance znovu žije a ač bychom ho rádi viděli v ještě lepší kvalitě, je tu opět s námi. A to je dobře.

Proč zrovna Dragonlance?

Tuhle otázku již jsem si několikrát položil. Samozřejmě je to první svět fantasy, který jsem navštívil. Mě ale spíš nejvíc zaujal silný a epický příběh v pozadí, stejně jako základní filozofie světa. Sami tvůrci vložili do tohoto světa své myšlenky a své životní zkušenosti, stejně jako svůj pohled na svět a vy pak přebíráte jejich životní názory skrze postavy, příběh a vlastně skrze celou ságu. Nebudu skrývat, že mám rád epické příběhy a že romány nabízely to, co jsem tehdy zrovna v životě hledal. Možná taky, že tento svět, závislý na rovnováze, mi nabídl to, co jiné ne. Možnost ztotožnit se, utéci tam mezi Morné mraky války a hledat čest, porozumění, lásku, sebeobětování a odvahu, tedy toho, co na našem světě chybí a co jsem vždy postrádal a hledal.
Teď už jsem starší a třeba jsem i našel to co jsem hledal, přesto se na Krynn často uchyluji. Margaret, Tracy a Richard hlavně, ale i další, mě svými příběhy hluboce oslovili a také určitě i ovlivnili. Mě pak nezbývá než se s Vámi podělit o svět, který jsem si zamiloval.
Závěrem bych chtěl poděkovat Margaret a Tracymu, Richardu Knaakovi a všem tvůrcům za tento nádherný svět. Nesmím zapomenou na Annuna, který měl tu trpělivost a naučil mě jak se pracuje s internetem a dal mi první místo na publikování o Krynnu. Martinu Fajkusovi za důvěru, Jamiemu Chambersovi, Trampasovi Whitemanovi, Uzielovi a dalším ze Sněmu na Bělokámenu, za to, že drží Dragonlance nad vodou a umožnili mi s nimi spolupracovat a nahlídnout pod pokličku. No a nesmím zapomenout ani na týmy Masters of Many Worlds, D20 v kostce a RPG Fóra a vlastně všem co mi pomáhají!
Děkuji, fakt to oceňuji, bez Vás bych si sen nesplnil !
(To bylo ale americké co? :))
Je pravda, že Dragonlance je hlavně epickým světem, kam patří ušlechtilé činy a zlo se vždy obrátí samo proti sobě. Je pravda, že za některými knihami můžete vidět i jednotlivé hody kostkou.
To mi ale nevadí. Pro mě je svět Krynnu nádherným místem, do kterého všichni tvůrci vložili svoji osobnost a stvořili tak svět se zcela ojedinělou atmosférou, kde se zlo věčně snaží získat nadvládu, kterou se snaží dobro zastavit jen za cenu obrovských obětí a oba odvěké rivalské principy věčně obíhají okolo Knihy neutrality, Tobrilu, kde jsou zapsány všechny události.
Vítejte na Krynnu! Doufám že najdete co hledáte, tak jako já. A slovy klasika:
Now is the Time for Heroes
Dalcor, Praha 2005
Napsal Dalcor 08.12.2005
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 2 příspěvky.
ČAS neregistrovaní : 0.0018379688262939 sec;
Nenalezeny žádné záznamy.
1 až 20 z 30 >
Podobné články
ČAS 0.10017609596252 secREMOTE_IP: 54.224.187.45