Teď jsem začal číst (v českém překladu) a zatím tedy opravdu špatné. A to bohužel zejména kvůli dialogům. Zejména Kaz mluví jak teenager. Je to celé takové zrychlené, bez oné klidné melancholie, kterou se vyznačovaly Kroniky nebo Legendy. Kdysá jsem četl jednu story (byla v Příbězích?) o tom minotaurovi, kterýžto si ostřil pár klacíků a jistý paladin měl být svědkem jeho posledního souboje. To se četlo samo. Zde autorovi nejvíce překáží nutnost rozvinout již předem známý příběh na v rámci tří set stran. Což chápu, že je obtížné.

Mě tam občas připadalo, že se občasmo hází i kostkami (kovárna) a používají mechanismy starořeckého dramatu v posledních fázích (deus-ex-machina mám na mysli). Popravdě řečeno to byla má první a zatím poslední kniha z Dragonlance a nějak se ne a ne přinutit ulovit další.

Zajímavé, že onen krátký příběh o bitvě minotaura s jeho druhy a svědectví rytíře je rovněž od Knaaka.